Do Chotěboře jsme vyrazili bez Zdendy, který po operaci stále trpí bolestmi a náročná cesta by jistě nebyla pro něj. A také bez Slávka, kterého přepadli bacili. Nastoupili jsme s Vojtou Hajšínkem, který sbírá zkušenosti a především s triem dvou strejdů a synovcem Němcových. Trochu problém měl i Jára Krys, který měl být odpoledne úplně někde jinde a rozhodně neměl myšlení na nějakou velkou hru. Domácí proti nám nastoupili v extra silné sestavě s Jirkou Tůmou a Ondrou Ondráčkem. Tedy s hráči, kteří nastoupili zatím jen jednou, ovšem patří výkonností do úplně jiné soutěže. Všimli jsme si toho již v druhé lize. Družstva proti nám opakovaně nastupují v silných sestavách, zatímco jiné týmy „vypouštějí“. Zdá se, že se tento nešvar vyskytuje i zde v krajském přeboru.
Již po pěti minutách remizoval Jára na třetí desce, když jeho nabídka remízy byla akceptována. Náš borec vyrazil okamžitě na vlak a své věci snad v čas stihnul. Děkujeme za účast. Proti remíze černými nemůže nikdo nic namítat. Jinak se všady rozproudil tuhý boj, nikde jinde jsme nabídku k smíru nezaznamenali. Hned po čtvrt hodině bílý na čtvrté šachovnici uzmul soupeři pěšce a měl také lepší pozici. Na jedničce a dvojce bylo náročné vzájemné strategické vyučování.
Po hodince hry přišel Vojta o pěšce, Bob na pětce měl náročnou pozici, mlelo se to i u Zbyndi a Láďa měl vůbec celkově divočinu. U jeho partie se trochu zastavím. V první řadě si ji určitě přehrajte. Byla k vidění oboustranně skvělá hra plná taktiky založená na poziční strategii. Náš borec správně spočítal, že si může sebrat pěšce, otázkou však bylo, zda nedostane mat.
Po hodince a půl vyhrála naše čtvrtá deska, když si sebrala ještě druhého pěšce a soupeře k ničemu nepustila. Bohužel Vojta postupně přicházel o materiál a po dvou hodinách hry se musel vzdát. Je tedy vyrovnáno.
Bitva však pokračovala dál. Zbynďa měl dvojici koňů proti dvojici střelců, jeho soupeř však disponoval iniciativou. Bob dosáhl strategicky vyhrané pozice, když měl skvělého jezdce proti špatnému střelci. Na jedničce spěla partie pomalu do časovky. Nevídanou poziční oběť dámy za věž a figuru předvedl Pavlík. Tato partie je učebnicová a neměla by ujít vaší pozornosti. Náš borec hrál přesně a zaknihoval bod.
Poté vyhrál Láďa, když místo vykrytí matů přešel do protiútoku a jeho soupeřce nezbylo nic jiného než se vzdát. Hezká partie pane docente! Vedeme tři a půl jedna a půl. Nastali komplikace. Bob pokazil pozici, která se nedala pokazit a rázem měl prohranou koncovku. Za kratší konec provazu začal tahat i Zbyněk, když musel odevzdat kvalitu. Na jedničce mohla partie dopadnou jakkoliv, náš Robík už byl na půlminutě a Jirka tam pomalu spěl. O zápasu nebylo ani náhodou rozhodnuto.
Do časovky prohrál Zbyněk. Po časovce měl Bob prohranou koncovku s pěšcem méně a Robík koncovku též s pěšcem méně a bojoval o remízu.
Projevila se ale neuvěřitelná houževnatost našeho Boba, jehož mottem je slogan partii kterou vzdáš už nemůžeš vyhrát. Odšáchnul soupeři figuru a rázem aspiroval na vítězství. Bohužel při korekci materiálu se musel spokojit s remízou, bod má však od nás ode všech za bojovnost. Robík s Jirkou se dostali též na půl minutu a našemu borci mnohokrát zbývalo na hodinách jen pár sekund. Nakonec náš borec přehlédl figuru a zápas skončil 4:4.
Ukazuje se, že když se daří hráčům se jménem našeho západního souseda, tak najednou není problém! Bod je vzhledem k sestavám náš úspěch.