V neděli nás čekal nadupaný vedoucí celek z Brna, jenž jednoznačně usiluje o postup. Nám nahrávala skutečnost souběžně hrané extraligy, takže byl předpoklad, že nenastoupí velmistři a my nedostaneme osmičku. To se splnilo, od prohry nás to však nezachránilo. Pokud si dobře pamatuji, tak jsme tady hráli asi před deseti lety, udělali jsme si malý výlet a přespali jsme ze soboty na neděli v Boby centru. Tato akce byla památná. David Komárek se totiž večer rozhodl nepít jako ostatní Plzeň. Soustředil se na Kozla, uloven na slib, že pokud jich dá deset, tak dostane od personálu podniku extra sklenici Kozla na památku. David nedbal nižší kvality tohoto piva, desítku urazil. Druhý den pak dal k pobavení zbytku mančaftu partii po čtyřech tazích za remis.
My jsme hráli bez Toma, který byl pracovně vytížen a možná už bude do zbytku sezony. Naproti tomu nastoupil zkušený Jára a na osmičku, kde se zatím vůbec nikomu nedaří, Jarda. Nebyli jsme tedy nejslabší. Sopeř také nic nepodcenil a nastoupil bez extraligových hráčů velice slušně. Předpokládali jsme, že dostaneme do čuni a tak měl každý volnou ruku a volbu, jak naložit se svou partií.
Ze zahájení jsme nestáli vůbec špatně. Jednička byla nějaký dámský pěšec, Bajna hrál proti nějaké sicilce, která přešla do podivné francouzské či čeho. Pavlík také zvolil sicilku, Robík jak je u něho zvykem pevně Colleho systém. Na pětce oba borci zavřeli oči a šli do brutálního Botvinika, Slávek býlími nastoupil na Pirce bez rošády, na sedmičce černými Jaromír pevně španělku a Jarda býlími jednoduchou, ale jistou sicilku. Ze zahájení to vypadalo opticky hezky.
První chybu vyrobil černý na pětce, když neviděl jednotažku, kterou by zahlédlo každé malé dítě. Naštěstí z toho vyvázl jen s horší pozicí a bez klíčového střelce. Jára Krys dostal nabídku remízy, kterou přijal, asi v rovnovážné pozici maximálně mikroskopické plus pro něj. Nebylo námitek. Jarda na osmičce se dostal do taktické přestřelky, stejně tak Slávek. Aleš se na jedničce držel zuby nehty, Bajna se snažil tlačit, u Pavlíka to byla strategická přetlačovaná a Robík nabídnul remis, která byla odmítnuta, soupeř měl dvojici střelců v otevřené pozici. Nikde nic nebylo jasné.
Jarda převedl po taktických zápletkách pozici do nestejnobarevných střelců s těžkými figurami, kde soupeř neměl jak prorazit. Na šestce obětoval soupeř Slávkovi kvalitu za více než dostatečnou kompenzaci a naopak na pětce uzmul černý soupeřovi pěšce a nestál vůbec špatně. Robík opakovaně nabízel remis, která byla opakovaně odmítána, Pavel měl dynamickou rovinu, Radek začal trpět na své slabiny a Aleš měl horšího koně v koncovce. Začala se nad námi stahovat mračna.
Taky začaly časovky. Jak prohrál Bajna jsem neviděl, skvěle však zavěsil Robík. Soupeř tak dlouho odmítal remis, až prohrál. Pak zahrál totální blundr černý na pětce a prohrál, Slávek byl přechytračen a přešel do prohrané koncovky, Aleš měl tu svou taky přizdechlou. Jarda hezky remis.
Takže jsme prohrávali 3:2 a dvě partie ruplé, jen Pavlík měl šanci v koncovce na výhru.
A tak to nakonec i dopadlo, Aleš se Slávkem s nulou a Pavlík hezký bodík za trpělivý výkon. Můžeme zatím říci, že kapitán je naší oporou, bohužel jedinou. 5:3 pro domácí je zasloužené, my pokud chceme nějaké zápasové body, musíme mít větší tah na branku.
Zůstáváme tedy poslední a je téměř jisté, že sestupujeme. Není tedy třeba si lámat hlavu s výsledkem, příště si prostě hezky zahrajeme.