A vypuklo divizní šílenství, jedenáct zápasů kdy se ukáže, zda se dokážeme udržet v této elitní krajské skupině nebo se přiblížíme blíže pralesu a bažinám. Naše družstvo doznalo změn, dříve čtvrtá šachovnice Vojta Říha hraje stejnou soutěž za Hlinsko, Honza Česenek studuje v Británii, Bajna už kope jen za Pardubice a Vratislav už to zabalil úplně (myšleno šachy).

 

 

Staronový kapitán překopal sestavu a změnil cíle (už nemíníme postupovat, hlavně se udržet). Především pak si dobře zahrát a vyždímat z nadledvinek trochu adrenalinu, aby se nám nakopnul beztak již nízký krevní tlak.

 

První kolo nám přisoudilo soupeře z nejtěžších, který ještě minulý rok válel druhou ligu D, postavený z mladých talentů vyztužených zkušeností Pavla Justa a Luboše Trojana. My jsme měli trochu komplikace, Tomovi se porouchalo auto, David musel v pátek na služebku do Německa, Jára vůbec nedostal info mail od Pavla a tak se to trochu pytlíkovalo a záplatovalo, až se nám podařilo dorazit cestou plnou padlých stromů, ve vichřici, kdy mnohé vozy měli vůbec problém udržet se na vozovce. Zpoždění bylo jen malé, domácím pro změnu kvůli kalamitě nešel proud a tak na sedmé a osmé šachovnici bylo trochu přítmí, ale nikdo si nestěžoval a tak se v pohodě hrálo.

 

Prvních deset tahů byla všude rovina (co by taky člověk chtěl po deseti tazích, že) a pak obětoval Martin Bartoš zcela regulérně pěšce za iniciativu. Robík podle svého zvyku pasivně ale pevně proti Luboši Trojanovi. Starší z bratrů Cachů si také udržoval prostorovou převahu proti našemu Zbynďovi. Na třetí šachovnici se jiskřilo, na druhé naopak vše probíhalo v poklidném pozičním boji. Pavlovu pozici na jedničce jsem moc nechápal, je však třeba říct, že mlaďas ho opticky taky tlačil. Jára a Jiří si jeli bílými španělské rovinné pozice. Odhadovalo se to tak na 4:4, ovšem nic jasného. Mohlo být i 6:2 na jakoukoliv stranu. Pak se pozice převalovaly.

 

Tomova pozice přešla po několika vzájemných direktech do nestejnobarevných střelců a dopadla regulérní remízou, stejně tak Josef Sýkora anuloval všechny Davidovy snahy o komplikace a partie která moc nevybočila z rovnováhy byla dána za remis též. Martin na osmičce se neodhodlal k dalším obětem, zůstal bez pěšce a posléze bez dvou. Zbynďova pozice se neuvěřitelně zkomplikovala a na obou stranách viselo najednou několik figur, kvalit, věží…Robík převzal iniciativu, u Pavla byly dvě možnosti, buď vyhraje v koncovce nebo dostane mat. Čtvrtá šachovnice získala výraznou poziční převahu, ale soupeř tlačil na královském křídle. Jára měl svou rovinu. Takže stále 1:1.

 

No a pak se to začalo lámat. Zavěsil Robík, když pod jeho iniciativním tlakem chyboval Luboš Trojan. Martin bez pěšců prohrál. Zbynďa zůstal bez kvality. Pavlovi vyšlo podle jeho slov všechno na tah (ono je jedno jestli na tah nebo na více tahů, hlavně že to vyšlo). Na čtvrté byl bílý ve výrazné časovce, ale vedli jsme 3:2.

 

Jára dal takticky výborně za remis a Jiřího kontrolní tah byl tahem vyhrávajícím a soupeř se tedy vzdal. Rázem je to 4,5:2,5 a mohli jsme slavit. Zbyněk sice nakonec prohrál, ale tři body proti silnému soupeři jsou doma. Je ještě třeba dodat, že body zasloužené a odpovídající zápasovému průběhu. Učinili jsme tedy první krok k záchraně, je třeba makat dál a čtvrtou ligu Chrudimi zachovat.