S pohodou, bez stresu ze záchranářských prací, jsme očekávali první celek tabulky. Kluci z Chotěboře to mají náramně rozjeté a aspirují na postup. Proto se očekávala jejich nejsilnější sestava, což se také potvrdilo. My jsme vynechali Toma a Járu a kapitáni áčka i béčka měli trochu honičku se sestavou. Nakonec to poslepovali jak se dalo a tak obě družstva nastoupila v osmi. Za nás debutovali letos Bob a Zbynďa.
Obraz hry byl zcela jiný než minule proti Mýtu. Ze strany soupeře žádná smířlivost nevyzařovala a naši se též nenechali zahanbit. Pavel rozehrál bílými principiálního Svešnikova, Robik svou francouzskou. Na trojce anglická symetrie, Jirka Hájek hájil proti zatím stoprocentnímu Jirkovi Tůmovi karokan. Na pětce Michal bušil do soupeřova francouzského hybridu, Slávek si střihnul jakýsi gambit, myslím že Blumenfeldův. Zbynďa bílými králku a Bobova sicilka přešla do francouzské. Rozhodně bylo na co se dívat, nikde žádná šudlačka.
První remizkoval Robík, když nabídl svému mladému soupeři smír ve vyrovnané pozici. Na jedničce to byla složitá takticko-strategická bitva a oba soupeři byli na výši. Jiskřit se začalo na trojce, dynamika vládla čtyřce. Nesmírně zajímavou partii hrál Michal, o taktické motivy nebyla nouze. Slávek spíš hledal vyrovnání, u Zbyndi dynamika a Bob betonoval. Výsledek zápasu se nedal tipovat.
Bojovalo se bojovalo, blížily se časové tísně a dohrána byla jen jedna partie! Když tu najednou, po nejrůznějších změnách poměru materiálu vyhrál Michal. Partie je divoká a stojí za přehrání. Na trojce bílý odmítl remízu, načež vymyslel variantu, která měla hezké vyvrácení a s materiální a poziční nevýhodou čekal, že se soupeř splete v časovce. Jirka Hájek držel rovnou věžovku a Pavel Němec vytěžil z pozice pěšce. V problémech se nacházely naše sedmá a osmá šachovnice, které byly postupně přehrávány.
Po časové kontrole se vzdal bílý na třetí šachovnici a Slávek uhájil půlku, když se bojovalo skoro až do holých králů. Stav 2:2 dlouho nevydržel, protože Pavlík při silně redukovaném materiálu nemohl uplatnit pěšce navíc.
No a pak už to odremizoval Jirka na čtyřce a naši borci vzadu oba sklonili své krále. Suma sumárum jsme prohráli v hezkém zápase 3:5.
V Chotěboři se projevuje dlouhodobá systematická trenérská práce Jirky Tůmy. Z celého týmu je cítit síla, cílevědomost a sportovní duch. Přejeme našim přátelům, aby jim vyšel postup do první ligy (tam už to bude jiná liga!), svými výkony a přístupem si ho jednoznačně zaslouží.
Na první příčce je tedy jasno, šestibodový náskok a královské skóre by mělo být dostačující. Ovšem chvost tabulky se řádně zamotal! Pět posledních celků bojuje o dvě nesestupové pozice a všichni mají šance se udržet! My paradoxně také vstupujeme do těchto bojů. Ovšem nikoliv z pozice ohroženého celku. Jaká paráda. Příště hrajeme s Pardubicemi, jenž jsou třetí od konce a na závěr přivítáme Zábřeh, jenž má nyní osm bodů.