DESIGNED BY MIXWEBTEMPLATES

Řešitelské okénko

Hlavní stránka

 

Po nešťastně sehraném zápase 7. kola doma s Kutnou Horou jsme zajížděli do Kolína bojovat o poslední šanci na záchranu. Sestava se rodila těžko, Slávek Kokeš byl chvíli na sedmé, potom na páté šachovnici, až se konečně usídlil na šesté. O hosty Chrudim nemá nouzi, ale chybějí kmenoví hráči. Takže když pro chřipku vypadl Malivánek bylo kapitánovi ouzko. Naštěstí se včas přihlásil omluvený Tomáš Trhal a mohli jsme v neděli vyjet v celku dobré sestavě. Domácí byli podle ELO bodů favority, my nemohli již nic ztratit. V Kolíně jedno auto díky navigaci kapitána udělalo tři kroužky při hledání Sokolovny. V 10 hodin v Sokolovně byli kompletní hosté, rozhodčí a z domácích ten nejvzdálenější František Michálek. Zbývající domácí přišli čtyři minuty po desáté a hrát se začalo v 10:20 hodin.

 

V neděli nás čekal nadupaný vedoucí celek z Brna, jenž jednoznačně usiluje o postup. Nám nahrávala skutečnost souběžně hrané extraligy, takže byl předpoklad, že nenastoupí velmistři a my nedostaneme osmičku. To se splnilo, od prohry nás to však nezachránilo. Pokud si dobře pamatuji, tak jsme tady hráli asi před deseti lety, udělali jsme si malý výlet a přespali jsme ze soboty na neděli v Boby centru. Tato akce byla památná. David Komárek se totiž večer rozhodl nepít jako ostatní Plzeň. Soustředil se na Kozla, uloven na slib, že pokud jich dá deset, tak dostane od personálu podniku extra sklenici Kozla na památku. David nedbal nižší kvality tohoto piva, desítku urazil. Druhý den pak dal k pobavení zbytku mančaftu partii po čtyřech tazích za remis.

 

Další východočeské derby se tentokráte odehrálo na naší domácí půdě. S přáteli z Mýta se známe mnoho sezón, vzájemně za sebe hostujeme a tak se očekával pohodový zápas. My stále čekáme na zápasovou výhru, Mýto má nahráno poněkud více a je tak zajisté ve větší pohodě. My jsme nasadili bratry Trhalovy s tím, že proti svému bývalému klubu budou mít speciální motivaci. Hosté zase nastoupili s tím nejlepším možným, co měli.

 

Zájezd do Poličky, která je za rohem, by se dal nazvat takovým malým derby. Velice dobře se známe, s mnohými osobně a několik desetiletí. Přátelé okupují horní část tabulky, my se krčíme vzadu a pokud jsme chtěli trochu poskočit, museli jsme hrát na výhru. Věděli jsme, že to nebude jednoduché a že se musíme řídit slovy Rupeta von Kratzmara: „Měj oči otevřené. I komár umí bodnout!“

 

 

Po slavném loňském postupu ze čtvrté do třetí ligy nás čeká stejný úkol. Zachránit se. Ořechov by byl celkem hratelný tým, kdyby....kdyby neměl na prvních dvou šachovnicích velmistry. A přijeli oba, M.Pacher i M.Maník. To byla samozřejmě výzva pro Aleše a Radka, ale co si budeme povídat, nějaká remíza by byl velký úspěch.

TOP