Záchranářské práce ve čtvrté lize pokračují. Po hezké remíze v Chotěboři nás čekal kompaktní tým z Letohradu. I když nejsou na špici tabulky, jedná se o „lidi z hor“ a na ty je třeba si vždy dát bacha. Nastoupili jsme i se Zdendou a Járou, takže o nějakém podcenění soupeře nemohlo být ani řeči.
Hned remizoval Jára, který šetří svá záda. Do partie se naopak zakousl Zdenda, který je již s ramenem z nejhoršího venku a hezky rehabilituje. V pátém nebo šestém tahu odebral Slávek svému soupeři čistého pěšce. Pavel na trojce těžil z přípravy a postavil bílými hezkou sicilskou. Robik měl rovný dámský gambit, bílý na pětce trochu divočejší italku. Bob a Zbynďa hráli „ty své pozice“.
Po dvou hodinách hry musel Pavel obětovat kvalitu, měl však kompenzaci v perfektně umístěném koni. Slávek získal druhého pěšce, soupeř ovšem začal nepříjemně dotírat, nic konkrétního však neměl a náš borec řešil dilema na které křídlo umístit svého krále. Divočina zavládla na páté šachovnici, kde se nevědělo, který král je slabší. Bob a Zbynďa měli tuty rovinu. Nevypadalo to zle, obzvláště když Zdenda postoupil svým pěšcem až na druhou řadu a někde to tam muselo být. Vypadá to na zápasovou výhru, nic však není loženo.
Rozhodlo se ještě do časové kontroly. Na pětce to přežili oba králové, černý však dojel na nevyvinutou věž na h8. Přišel v koncovce nejprve o pěšce a pak už to byla jednobrankovka. Vyhrál také Zbyněk, když technicky přehrál svého soupeře v koncovce. Bob dal v pozici nestejnobarevných střelců za remis a tak vedeme 3:1.
Robík má rovnou pozici, Pavlův soupeř musel vrátit kvalitu a partie přešla do rovné koncovky nestejnobarevných střelců. Zdenda je přivyhraný, Slávek vyhraný, zápas držíme pevně ve svých rukou.
Partie na jedničce a trojce skončily smírem, vedeme 4:2, je po časových kontrolách. Bohužel naši borci nedotahují své partie do jednotkového konce a hostující hráči se v obou partiích zachraňují remízou věčným šachem. Nakonec tedy 5:3, ovšem nic nenamítáme, protože máme třináct bodů a to už je téměř jistá záchrana. A zápas bez prohry je vždycky fajn.