Nastoupili jsme proti favoritovi soutěže a kandidátovi na postup do první ligy, Hradci Králové. Přijel sice bez svých es Romana Prymuly a Zdeňka Pokorného, zato s esem nejvyšším a to Petrem Hábou na první desce. Velmistr Širov, svého času jeden z nejsilnějších hráčů planety, prohlásil před jejich vzájemnou partií: „Kto takoj Gába? Vsjo znájet, vsjo igrájet.“ Duel skončil remízou a ukazuje na nesporné Petrovi kvality. Pro našeho Pavla Němce sváteční partie.
Ani my jsme nebyli kompletní, hlavně když Járu Kryse po náročné sobotní noci skolila v neděli ráno rýmička a tak jsme museli tahat z postele Boba. Nastoupili i Gábina a Ondra a tak jsme nebyli hned na ručník, i když já osobně jsem očekával rychtu.
Začalo se bez zbytečných okolků. Pavel překvapivě zvolil v prvním tahu d4 a měl připravené schema, které by mu dávalo dobré vyhlídky na vyrovnanou pozici bez dam. Na dvojce francouzská obrana, Robík postupoval proti slovanské obraně aktivně, Slávek černými zavřenou sicilku a Ondra šel bílými do principiální francouzské. Gabča černými něco italského, Jarda spolehlivou španělku s výměnou na c6, kterou velmi dobře ovládá a Bob měl svou silcilku, kde na zavřeniny bílého reagoval neskutečně tahem h5.
A opravdu, Pavel držel s Petrem Hábou rovinu i za cenu prostorové převahy černého. Na dvojce vznikla ze zahájení pozice, kdy měl černý věž a dva pěšce proti dvěma figurám bílého, ten měl však ještě iniciativu. Robík měl mírnou převahu, na čtyřce rovina. Ondra se pustil do černého napřímo, ten však vše vykrýval a vzdoroval se vztyčenou hlavou. Gábina bez obtíží vyrovnala, Jarda měl rovinu a u Boba sicilská divočina.
Po dvou hodinách začal Petr Hába ukazovat proč je velmistr a zatlačil na našeho borce na dámském křídle. Na dvojce byl černý přimáčknut, stále měl však reálné šance. Robík dal za remis z pozice síly, na čtyřce dynamika, pětka bitka při opačných rošádách a na šestce bílý obětoval Gábině figuru. Jarda dal ve zcela rovné pozici za remis a na osmičce se to masilo až se zatajoval dech.
Stav je tedy 1:1 (uff, osmička to nebude…), když tu najednou Slávek jednotahově přehlédl figuru a bylo po partii. Ovšem Gábina měla figuru za dva pěšce a nebylo vidět, že by ji měl soupeř nějak ublížit. První dvě šachovnice se dostávaly do obtíží, na osmičce a na pětce mohly partie skončit jakkoliv, prohráváme 1:2, máme to nahnuté, ale žijeme a bojujeme.
Pavel ztratil pěšce, na dvojce se černý dostával už do fakt hustého presu, když dvě figury soupeře byly jasně lepší než jeho věž a pěšci. Navíc se blížily časovky, Ondra měl na posledních patnáct tahů jen pár minut, Gabča na tom však byla pozičně a materiálově dost dobře a Bob na osmičce s fantastickým tahem h5 v šestém tahu začal přehrávat soupeře.
A tu najednou, hle, se to začalo obracet v náš prospěch. Ještě do kontrol vyhrála Gábina, když neumožnila soupeři žádné šejdy a jednoduše ho přehrála. Bob pak ve velkém stylu rozehrál své figurky tak, že soupeř najednou začal ztrácet materiál, vedeme 3:2!
Ve vrcholné časovce pak Ondra rozhodným postupem rozvrátil dosud velmi dobrou obranu černého
a získal materiál a partii, 4:2 a máme bod.
Zbývají ovšem partie na prvních dvou šachovnicích. Na dvojce se sice snažil černý vykouzlit nějakou protihru, bílý měl však vše pod kontrolou a byl to naopak on kdo po časové kontrole donutil černého se v beznadějné pozici před matem vzdát, 4:3.
Zbývá první partie, Petr Hába má pěšce více. Pavlovi se však podařilo vytvořit těžko proniknutelnou pevnost. Za normálních okolností by partie asi skončila remízou. Zde však musel Petr riskovat a hrát na výhru, pokud chtěl Hradec zápasový bod. A tak také bylo. Bílý se pokusil o riskantní průlom, byl to však náš borec který nakonec slavil vítězství. Gratulace!
5:3 s Hradcem potěší a jaksi nás to vrací do turnaje. Jen taková sociologická zajímavost. Dnes to táhli důchodci a studenti. Pracující středního věku byli zřejmě unaveni hákováním pro zvýšení HDP a tak přispěli pouhým půlbodem.