Po roce pauzy, kdy zákeřná čínská infekce decimovala řady šachových příznivců se opět roztáčí kolotoč druhých lig šachových soutěží družstev. My jsme jako tým nijak neposílili, naopak Tom se navrátil do sestavy Vysokého Mýta, které je naším tradičním soupeřem. První zahřívací kolo nám přisoudilo soupeře ze Zábřehu a očekával se napínavý a vyrovnaný boj.

Od samého začátku se do sebe soupeři zakousli. Na žádné šachovnici nebyla vidět zásadní převaha. Robík na trojce zvolil pasivní, ale pevnou strukturu a i když se zdálo že ho soupeř zmáčkne, tak statečně vzdoroval. Velice záhy skončila partie na čtvrté šachovnici, kde Slávek černými zcela vyrovnal pozici a jelikož to bylo suché, tak si soupeři potřásli vydezinfikovanými packami remizově. Velice zajímavá partie se odehrávala na šesté šachovnici, kde vedla Gabča černými náročnou španělku. Na dalších šachovnicích byla dynamická rovina, soupeři do sebe byli zakouslí.

A pak asi po dvou hodinách hry začal získávat Jára na páté desce výraznou převahu a Gabča měla výbornou, avšak složitou pozici. Robík úspěšně vše vykrývala držel pozici bez zásadních slabin. Bohužel se na první desce začal do problémů dostávat Pavlík, kterému soupeř přechodně obětoval figuru a ta se mu vrátila s luxusní pozicí. Zdenda s Tomem na posledních dvou šachovnicích byli v pohodě. Dvojka tlačila proti izolovanému pěšci v objektivně rovné pozici. Vše bylo otevřené.

Jára zavěsil ve velkém stylu, vedeme o bod! Gábina stála luxusně, Robík držel, Pavlík snad udrží a můžeme pomýšlet na bodový zisk.

A pak, okolo časové kontroly se to začalo celé kazit. Pavel neměl svůj den a i když se snažil vyždímat z pozice vše co tam bylo, tak svými nepřesnostmi soupeře doslova vybídl ke skórování. Je srovnáno. Gábina v pozici plné možností nenašla to pravé zesílení vedoucí k rozhodující převaze a zkušený soupeř přešel do protiútoku a zvítězil. Zdenda navíc z naprosto remízové koncovky přešel do prohrané a rázem to bylo 2:4. Druhá a osmá deska se sice černými snažily alespoň o korekci, na víc než na remízu to však nestačilo a tak jsme odešli se skloněnou hlavou 3:5. Zábřeh ovšem vyhrál zcela zaslouženě.