Druhá polovina soutěže nás vyslala do Náchoda. Na první pohled by se zdálo, že to bude jednoduchý soupeř, vždyť se krčil s jedním bodem na předposledním místě tabulky. Jenomže zdání klame. Je to soupeř podobný jako Žďár nad Sázavou. Tvrdý a houževnatý. A cestou auty na sever jsme probírali možné scénáře zápasu a vždy vyšlo že to nebude jednoduché a výsledek těsný. Navíc jsme postrádali svoji první šachovnici, kterou postihl zákeřný moribundus. Zaskočil Honza Zámečník a nevedl si špatně. Pokud se podíváme na sílu nasazených dvojic, tak domácí měli na šesti šachovnicích elovou převahu! A zápas to byl jako řemen.
Začalo se pevně na všech stranách, ale žádná nuda. Pavlové na jedničce rozehráli náročnou strategickou bitvu v zavřené sicilské. Robík na dvojce postavil dobře pevný Colleho systém. Na trojce byla výměnná francouzská, ovšem černý měl izoláka na d5, Jirka hezky bílými ovšem nikoliv svého tradičního Katalána. Jára černými Skotská, Míša něco dámského a Slávek černými Čigorinovu obranu, Honza královský domek. Všady kam se člověk podíval vládla šachovnicím dynamika a napětí.
Po dvou hodinách se stále hrálo a v podstatě všude se to mydlilo. Náš Pavlík zajímavě manévroval koňmi aniž by zcela dokončil vývin, Robík získal mírnou prostorovou převahu a začal přesouvat figurky na královské křídlo se záměrem obtěžovat soupeřova krále, na trojce úžasná figurová hra, kde mohla partie dopadnout jakkoliv. Jirka Hájek získal převahu a mačkal soupeře, vypadalo to nadějně. Jára nabídl remízu, ale nebyla akceptována a tak se dynamicky pokračovalo dále. Míša sebral soupeřovi pěšce při obrácených rošádách a chtěl dokázat že to nebyl pěšec otrávený. Na sedmé se lavírovalo a Honza na osmé to měl opticky lepší, avšak výrazně horší čas. Vývoj zápasu se nedal predikovat.
Po další půlhoďce famózně zavěsila naše jednička, když čistě strategicky přehrála IM Pavla Čecha. Náš borec nespěchal s akcí, skvěle využil možností své jízdy a s podporou taktiky donutil svého soupeře kapitulovat krátce po dvacátém tahu. Partie rozhodně stojí za přehrání. Poté remizoval Robík, když pozice soupeře se ukázala býti zcela obranyschopnou. Na trojce zuřila bitva v které černý uzmul soupeři pěšce, zůstal mu však slabý izolák, ale i tak byla pozice stále plna oboustranného jedu. Jirka přehrál svého soupeře, ale dostal se do časové tísně. Jára držel rovinu. Do obtíží se dostal Míša, jehož začal soupeř pomalu drtit, zde jsme optimisty být nemohli. Slávek dosáhl mírné prostorové převahy a Otto Nývlt měl nedostatek času. Honza na osmičce s pěti minutami nabídl remízu a soupeř vyčkával s časovým náskokem s odpovědí. O zápasu nebylo rozhodnuto ani omylem.
S postupem času se začalo rozhodovat. Černý na trojce mohl přejít s pěšcem více do přivyhrané koncovky, místo toho ovšem zahrál hrubou chybu a byl najednou prohraný. Jeho soupeř na půlminutě ovšem nabídl remízu, do kontroly bylo ještě deset tahů a výhra nebyla zcela ložená. Samozřejmě, že nabídka byla akceptována. Na osmičce se to dalo za remis též a Míša prohrál a po partii uznal, že soupeř viděl mnohem více než on. Bylo tedy vyrovnáno a dohrával Jirka, Jára a Slávek.
Jiří byl jednotahově vyhraný, ale v časovce to neviděl. Jára měl rovnou věžovku a Slávek utahoval šrouby. Vypadalo to že neprohrajeme. Bohužel únava si vybrala svoji daň a Jirka nakonec prohrál. Nesl to dost těžce, ale to už je sport. Jára Krys po zápase správně poznamenal, že prohráli řidiči. Ono se to nezdá, ale je to hodina a půl jízdy (v případě Jirka ještě více) a ona ta koncentrace na řízení sebere energii. Při partii je to pak znát, přeci jen Náchod je trochu dál než Pardubice. No, Jára remizoval a Slávek musel vyhrát. Mačkal Ottu Nývlta tak dlouho a přesvědčivě, až ho umačkal. Závěrečná oběť kvality byla působivá.
Výsledek zápasu není až tak důležitý. Co nás těší je potvrzení soudržnosti týmu. Předešlé výsledky nebyly náhodné. Příště nás prověří Lípa, přední mančaft ligy. Už se těšíme.