Třetí kolo nás přivedlo k soupeři, který postoupil minulý rok z našeho krajského přeboru, k Lanškrounu. Zatím byl bez bodu a určitě se chtěl vytáhnout. Onehdá ve čtvrté lize na nás vyrukoval s velmistrem Bernáškem a tak jsme očekávali sestavu, jenž se blíží k základu. Nestalo se tak, hosté přijeli bez první, páté a sedmé šachovnice. My jsme ten základ měli.
Ještě než se rozběhly líté boje, remizoval na třetí desce Robík, který nebyl zvědavý na vypilovanou holandskou hru Pavla Hrubeše a nabídl remízu, jenž byla přijata. Podobný, jen o něco delší průběh měla hra na první desce, kde Tom nebyl zvědav na francouzskou s obětovanou kvalitou Josefa Krátkého. Ke konci roku mají chlapci spoustu práce, termíny volají a je pochopitelné, že času na hru mají málo. Takže 1:1 z výkopu.
Pavel se na trojce bránil karlovarskou strukturou, čtyřka dámský pěšec, Jirka měl svého Katalána, Jára se bránil italskou, Míša postavil dvojdomek a Slávek hrál černými zavřenou sicilskou.
Nehoda nás postihla na druhé šachovnici, kde Pavel přehlédl kombinaci se ztrátou pěšce. Úplně stejně se tímto způsobem podařilo Tomáši Pokornému nachytat před několika lety Jiřího Malivánka. Bohužel s tím pěšcem odešla i pozice a černý byl celkem bez protihry. Smůla. Jára na svého soupeře vyběhl, ale ten byl dobře připraven, útok odrazil a získal iniciativu. Na osmé šachovnici zaútočila Julie Kalousová na našeho Slávka na královském křídle a měla svého volného pěšce až na h6, černý uklidil svého monarchu na křídlo dámské. Na čtyřce se vyměnily dámy, ale pozice neztrácela dynamiku, Jirka měl rovinu, Míša se snažil zatlačit soupeře, ten ale odolával.
Pak se asi dvě hodiny hrálo, Jirka na pětce remis. Pavel na dvojce, aby měl o co hrát, přiživil situaci obětí kvality a získal alespoň nějakou aktivitu. Na čtyřce začal černý svého soupeře postupně přehrávat. Jára ztratil pěšce, nevypadalo to s ním dobře, ovšem zatím statečně vzdoroval. Míša obětoval kvalitu za iniciativu a udělal dobře. Slávek na osmě zavěsil, když mladá soupeřka úplně zapomněla na svého krále a Slávek dal mat, před tím však eliminoval veškeré možnosti soupeřky. Vedeme 2,5:1,5, ale zápas je otevřen.
Pavel s kvalitou méně nakonec nebyl schopen Tomáše Pokorného vážně ohrozit a sklonil svého krále. Na čtyřce získal černý figuru za dva pěšce, ovšem pozice si vyžadovala technickou zručnost při realizaci převahy. Jára měl koncovku bez pěšce na hranici prohry, možná i objektivně prohranou, nevím, asi by to chtělo rozbor, nicméně stále se nevzdával. Míša přehrál svého soupeře, materiál dostal zpět a partie přešla do věžové koncovky s pěšcem více. Stav je tedy 2,5:2,5 a máme dvě lepší a jednu horší partii, zápasové vyhlídky jsou velice dobré.
Drama však stále pokračovalo. Na čtyřce měl černý problémy s realizací výhody a místo logických výměn přenechal soupeři iniciativu na dámském křídle, kde měl bílý pěšcovou převahu. Nakonec však taktickou kombinací odebral soupeři ještě kvalitu a s věží více již v koncovce nepochybil. 3,5:2,5.
Jára Krys se ukázal jako neuvěřitelný držák, když soupeři tak dlouho kladl překážky, až ten pochybil a partie skončila remízou! Míša už remizoval z pozice síly a vítězíme tedy 4,5:3,5. Pro nás hezký zápas, když jsme rozhodli přes náctileté šachisty, na což se hodí Robíkovo okřídlené knižní rčení:
„Mláďata bojovala, ale orel byl příliš silný.“
Souběžně hrálo i naše béčko s Chocní. Hosté přijeli v silné sestavě a naši prohráli 3:5. Za zmínku stojí jedna humorná situace. Šachisté jsou považováni za velice inteligentní lidi. Před každým zápasem se upozorňuje na nutnost vypnutí mobilních telefonů, je to již rutina. Přesto se v jedné bundě ozvalo vyzvánění a školitel rozhodčích František Janeček si tuto situaci náležitě vychutnal. Z toho vyplývá, že šachisté dělají chyby a chybovat je lidské. Šachista je tedy v první řadě člověk. A to je dobře.