Los nám jako prvního soupeře v novém roce přidělil Bohemii, náročný tým který nás minulý rok porazil. Kluci se na nás připravovali, asi jsme jako první družstvo v tabulce budili respekt. Chyběl nám David, který byl pracovně v Německu a Jára, jenž se věnoval rodině. Na horách byl Honza Chvojka, s ním jsme také nemohli počítat. A tak nastoupili osvědčení Zbynďa s Martinem a poprvé za náš tým také Milan Kotva. Sestavu jsme tedy neměli vůbec špatnou. Soupeř nastoupil bez své první šachovnice, ale jinak ve velice silné sestavě a tak jsem očekával dynamický souboj. A opravdu, místy to bylo napínavé jako kšandy u kalhot.
Partie byly od začátku velice ostré. Nikde žádná sušárna, typu Colleho systému. Snad jen na sedmičce to vzal Milan s Lukášem Starým pěkně od podlahy a záhy získal figuru za dva pěšce, soupeř měl ovšem iniciativu. Dobrý začátek, nikde jinde však nějaká výrazná výhoda nebyla. Pavel na jedničce ve své sicilce nabídnul po výměně dam remízu, která byla v rovné pozic přijata. Na dvojce hrál Tom obrácenými barvami draka s tempem na víc. Na šachovnici vznikla divočina a Oldřich Kastner nabízí v nejasné pozici remízu, která byla akceptována. Pak zaremizoval na osmičce Martin, proti výsledku nebylo námitek a ještě na trojce to zkusil černý ve zpackané francii také usmlouvat a výrazně lepší soupeř ho omilostnil a remizku přijal. Po hodině a půl tedy 2:2. Vše tedy leželo na našich čtyřech borcích. Robík hrál proti karlovarské struktuře a výsledek mohl být jakýkoliv. Slávek uzmul Broňkovi, jenž hrál standardně anglickou, pěšce. Odevzdal však iniciativu. Zde mohl být výsledek také jakýkoliv. Zbynďa naopak za pěšce iniciativu měl. Milan s materiální výhodou byl mačkán. Partie neodvratně spěly do časovek.
A jak víme, v časovkách se může vše obrátit. Nejprve na čtvrté šachovnici remis, když nebylo vidět jak by mohl jeden ze soupeřů prorazit. Pak to kazí ve vrcholné časovce Broněk, Slávek se vymaňuje z defenzivy, získává dvojici střelců a vítězí. Vedeme 3,5:2,5. Zbyněk přetavil svou iniciativu v materiální převahu pěšce. Vznikla střelcová koncovka, kde se náš borec snaží vyhrát. Lukáš v časovce nepřetlačil Milana Kotvu, ten mu postupně odebral pěšce a snažil se s figurou víc přejít do protiútoku.
Oba naši borci nakonec vyhráli, Zbyněk krásně metodicky koncovku, Milan získal další materiál a soupeř kapituloval. Nakonec tedy krásných pět a půl. Měli jsme samozřejmě i trochu štěstí, v určitých fázích před časovkami to s námi nevypadalo nijak zvlášť dobře, ale historie se neptá jaký byl průběh, každý bude vidět výsledek. Máme tedy patnáct bodíku a odvažuji se tvrdit, že jsme vyloučili sestup do nižší soutěže. Můžeme se tedy v nadcházejících zápasech uvolnit a v podstatě je i vypustit.