Arktická výprava se šťastným koncem. Tak by se dal jednoduše popsat zájezd do Poličky. V Chrudimi panovaly ještě jakž takž dobré podmínky, byl pouze sněhový poprašek. S přibývající cestou na ose Skuteč-Proseč-Paseky-Borová sněhová pokrývka mohutněla a to i na silnici. Naši zkušení řidiči nás však bez obtíží a bezpečně rychlostí 40-60 km/h dovezli do cíle.
Domácí nastoupili se sourozenci Houškovými, s manželi Komárkovými naštěstí nikoliv. My jsme postavili identickou sestavu z prvního kola a náš kapitán se vyjádřil ve smyslu „alespoň bod“, což mluví za vše. Tentokráte to však nebyla jednobrankovka, náš odpor byl tužší, nic jsme nedali zadarmo a nakonec jsme byli za snahu a bojovnost odměněni.
Začátek zápasu vyzněl pro nás zcela tragicky. Ze zahájení vyšel bez pěšce Láďa a ani pozice nenavrhovala mnoho optimismu. Bohoušek proti Magdě sice zdatně se svou sicilkou čeřil, bílá vše viděla a k oslabení pozice se nenechala vyprovokovat. I u Toma na osmé desce si pozice černého zasluhovala přednost. Slávek též bojoval o vyrovnání a tak jediný kdo vyšel ze zahájení s výhodou byl náš kapitán, který se snažil udržet pěšce navíc a zároveň vylepšoval pozici. První, čtvrtá a sedmá deska měly dynamickou rovinu. Vypadalo to bledě a myšlenky byly spíš jak udělat nějaký ten bodík na skóre, o nějakých zápasových bodech ani nemluvě.
Navíc po dvou hodinách hry Zbynďa ve vyrovnané pozici přehlédl figuru. Pokud to byla oběť, tak se ti Zbyňku omlouvám. Černý tahem f5 napadl našemu borci figuru a po jejím ústupu by posunul pióna ještě o políčko a zavřel střelce na g3. Navíc pozice domácího hráče byla celkem konsolidovaná a nebylo kudy kde co napadnout či sebrat. V tento okamžik jsme zápas odepsali jako prohraný. Slávek bojoval o remízu v koncovce, Magda svírala Boba v kleštích, Láďa bojoval, ale v koncovce měl již několik pěšců méně a jeho snaha vycházela vniveč. Dobře vypadal jen Pavel, na jedničce se v dynamické pozici podařilo hostujícímu hráči ukořistit pěšce a měl také dobrého koně proti špatnému střelci, pozice však byla nestabilní. Honza na sedmičce měl tak ostrou pozici, že by se o ni člověk pořezal už jen pohledem. Tam to mohlo dopadnout jakkoliv. Tom stál nedobře. Prohrajeme, to je jasné. Ale se ctí, nářez to nebude.
Pak se to tak nějak před časovou kontrolou začalo skládat. Prohrál Láďa a Tom, Pavel vyhrál a Slávek remizoval. Pak to rozčísnul Honza. V pozici s opačnými rošádami zaúřadoval svým černopolným střelcem a bylo vymalováno. Dva a půl ku dva a půl bodu, stále ještě žijeme. Navíc na jedničce se bílý zbavil veškeré iniciativy, vyměnily se těžké figury a najednou byla skvělá koncovka pro černého s luxusním koněm a pěšcem více. Technika realizace ze strany černého taky nebyla špatná a tak najednou vedem.
Zbylé dvě partie můžeme odepsat. Magda znehybnila Boba, začala zobat materiál, náš borec byl naprosto bez protihry a konec. Za vyrovnaného stavu tak zbývala poslední partie. Zbynďovi se podařil neskutečný obrat, když nejprve vyzobal nějaké pěšce. Soupeř to hrál asi na mat věží po h sloupci. Ten se však nekonal a náš borec krutopřísně zavěsil.
Zdá se, že po rozpačitém začátku sezony jsme se tak nějak semkli a bojujeme. Tenhle zápas byl s naším konkurentem na sestup a tedy o šest bodů. A po tom průběhu si připíše plusové bodíky i sebevědomí. Skutečně bojujeme o záchranu. Ze sportovního hlediska samozřejmě chceme vždy vyhrát a případně i postoupit. S prořídlou základní sestavou to nelze máme borce na marodce, další jsou zaneprázdněni a to se musí respektovat. Pokud chceme ukázat prstem na adepty postupu, podívejme se na docházku. Favority jsou ti, co nastupují v základu s maximálně jedním náhradníkem. Jukněte se do tabulek o koho se jedná. A vo vo vo vo tom to je.