Po debaklu před čtrnácti dny nás čekalo další béčko, tentokrát jsme nemuseli cestovat. Druhý celek Ústí minulou sezonu ještě v posledním kole aspiroval na postup, aby tak vyměnil své sestupující áčko. Letos však první šachovnice nebyly obsazeny hráči A družstva a každý takový posun je znát. Jaký kontrast s béčkem Lanškrouna!
My jsme naopak nastoupili posíleni. Nějak jsme to už poskládat museli, jinak bychom opravdu bojovali o záchranu. A bojujeme stále. Kolik bodů k setrvání ve čtvrté lize bude potřeba nikdo neví, uvidíme kdo z našeho kraje sestoupí. Doufám, že nikdo. Pak by nám k záchraně možná stačilo i devět punktů.
V zápase jsme byli jednoznačnými favority, rozdíly v elech hráčů na jednotlivých šachovnicích byly mocné, místy až gargantulovské. Samozřejmě jsme brali jakoukoliv výhru, průběh zápasu a konečný výsledek nás však překvapil, toto asi nikdo nečekal.
Neuplynula ještě ani hodina a Zbynďa s úsměvem skládá partiář a vstává od šachovnice. Jeho soupeř se bránil nějakým rychleným drakem či čím. Nevím přesně k čemu tam došlo, každopádně bodík hned v úvodu potěší a uklidní.
Na soupeřova krále měl našlápnuto Pavel, Slávek a Honza. Ostatní standardně rozehrávali zahájení s oboustrannou dynamikou. Obecně to vše vypadalo velice pozitivně. Po dvou hodinách zabodoval Pavlík, když svého soupeře čistě přehrál s přechodnou obětí pěšce. Slávek upustil od útoku a vyměnil spoustu materiálu. Vytvořil však soupeři hezkého izolovaného dvojpěšce na sloupci a. Tady to bylo v podstatě pouze otázkou techniky. První a třetí deska se dynamicky převalovala. Pozici vylepšoval Tom na šestce, když jeho vhledy byly evidentně hlubší než soupeřovy. A tak jediný kdo se dostal do problémů byl Robík, jenž byl obehrán o pěšce. Byl sice v dvojpěšci na sloupci b, ale volný a vzdálený. Jedinou šancí byla střelcová koncovka a pokud se nemýlím tak náš borec nabídl remízu, která však nebyla akceptována.
Po třech hodinách vyhrál Tom, když svoji stále lepšící se pozici přetavil v rozhodující materiální výhodu. Bodík přidal i Honza na osmičce, když přejel útokem soupeřova krále. Vyhrává i Slávek, jenž v koncovce rozebral soupeře. Je to pět nula.
Neuvěřitelný obrat zaznamenal Robík, když samozřejmě s přispěním soupeře převedl pozici průlomem do vyhrané pěšcovky-střelcovky. Jestli měli hosté někde šanci na nějaký půlbodík, tak zde. Ještě do časové kontroly vyhrává i naše první deska. Postupným tlakem získala pěšce a s trochou technických problémů ho uplatnila v koncovce k výhře. Sedm nula.
Nejdéle hrál Zdenda. Snažil se bílými pokořit carocanovou hráz a dlouho se mu to nedařilo. Soupeř byl sice pasivnější, ale zato pevný. Trpělivou hrou a zesilováním pozice v koncovce nakonec soupeře udolal.
Osm nula se nedává každý den. Faktem je, že soupeři byli přehráni čistě a až na zmíněnou druhou desku v podstatě neměli kde bodovat. Takový výsledek se dostaví až po letech tvrdé práce, tréningu, odříkání...